Natálie Tužová
mládežnická mistryně ČR, bývalá závodnice v obtížnosti i boulderingu
CO O SOBĚ ŘÍKÁ?
Jmenuji se Nataly, pocházím z Liberce a momentálně studuji vysokou školu v Innsbrucku. K lezení mě přivedl táta a už od dětství jsem trénovala pod vedením Elišky Karešové. Od devíti let jsem závodila a postupně se probojovala do české reprezentace, díky které jsem měla možnost startovat na Evropských pohárech i mistrovstvích světa.
Po ukončení závodní kariéry jsem se několik let věnovala trénování dětí a příležitostně také stavění cest a boulderů. Za své největší lezecké úspěchy považuji především roky strávené v reprezentaci a přelezy cest Daniboy (8a) na Kalymnosu a Jenseits von Pottenstein (Xa) v Labáku.
Když zrovna nelezu, najdete mě na skialpech, na kole, při běhání, cestování nebo na kitu.
LEZECKÝ ROZSTŘEL
- Poctivá rozcvička, nebo se rozcvičuješ lezením? Obojí, ale primárně se rozcvičuji lezením.
- Káva, nebo matcha? Káva.
- Lezení v tichu, nebo s hudbou? S hudbou.
- Shyby, nebo vis? Shyby.
- Oblíbený snack ve skalách? Hummus, sýr, zelenina a chleba.
- Lano, nebo boulder? Lano.
- Sama, nebo s partou? Ve skupině.
- Statika, nebo dynamika? Statika.
5 OTÁZEK PRO NATALY
1. Jaký největší f**k up se ti při lezení stal?
S kamarádem Tomem Lukášem jsem lezla jednu 40m cestu na pravém břehu v Labáku, která se musela slanit na dvakrát. Když jsem si po dolezení cesty chtěla cvaknout odsedku, spletla jsem si ji s kyblíkem, který jsem vycvakla a pustila. Kyblík se proletěl 40 m na zem, kde naštěstí nikdo nebyl zraněn. My jsme pak museli slaňovat dolů s jedním kyblíkem. Od té doby si dávám pozor, co vycvakávám, a rozhodně už to nepouštím z ruky, i když to je odsedka, která je přivázaná na sedáku.
2. Kdyby sis mohla vybrat kohokoliv z historie nebo současnosti, s kým bys vyrazila do skal a proč?
S Brooke Raboutou - už o začátku mé "lezecké kariéry" jsem ji měla jako menší vzor (taky proto, že lezla v mé kategorii). Vždycky jsem ji fandila i přes to, že jsme se nikdy neseznámily. Působila na mě sympaticky a přátelsky.
3. Jaká je tvoje vysněná cesta?
Evženova Amerika Xa v Tisé. Cestu už jsem párkrát lezla a hodně se mi líbila krokově. Nikdy jsem se ale neodhodlala ji zkusit i vytáhnou. Mám ji jako takovou fyzickou i psychickou výzvu a byla by to moje první takhle těžká cesta v Tisé.
4. Co máš nejradši na tom být součástí Rafiki týmu?
Jsem hrozně vděčná, že můžu být součástí Rafiki týmu už tak dlouhou dobu. Líbí se mi, že můžu podporovat českou lezeckou značku, která vyrábí pěkné a kvalitní produkty! A taky i to, že je Rafiki tým přátelský, milý, vytváří skvělé akce a podporuje nejen mě a moji vášeň, ale taky i ostatní lezce <3
5. Jakou radu bys dala lezcům všech úrovní?
Lezení v bandě se stejně nadšenými a bláznivými lezci je prostě TOP!
