Matěj Svojtka
pískař, výborný sportovkář a zkušený bigwallista
CO O SOBĚ ŘÍKÁ?
Narodil jsem se před třiceti lety v Praze a s lezením začal okolo patnácti, takže lezu už asi víc než polovinu svého života. Teď bydlíme v Tisé, takže se velká část mého lezení odehrává v Labských pískovcích.
Kromě práce, lezení a péče o mimino už toho bohužel stíhám minimum. Za úspěch považuju, že jsem za tu dobu nevyhořel a stále v sobě dokážu živit plamínek motivace.
LEZECKÝ ROZSTŘEL
- Poctivá rozcvička, nebo se rozcvičuješ lezením? Raději se zahřeju lehkým lezením, výjimečně když je čas, tak se ještě po zahřátí protáhnu.
- Káva, nebo matcha? Káva, má kratší a intenzivnější účinek.
- Lezení v tichu, nebo s hudbou? Když lezu vevnitř, tak radši s hudbou, ideálně něco elektronického, to mě dokáže nakopnout víc než kafe. Venku v přírodě nevidím pouštění hudby rád, v kombinaci s okolní přírodou mně to moc nesedí.
- Shyby, nebo vis? Shyby, chybí mně spíš síla v rukou, prsty mám odjakživa relativně silné.
- Oblíbený snack ve skalách? Banán.
- Lano, nebo boulder? Poslední roky to mám tak 50/50. V zimní sezóně převažuje bouldering, v létě zase skoro jen lano.
- Sám, nebo s partou? Na dávání pokusů mně víc vyhovuje skupina, protože se dokážu víc namotivovat. Na vymýšlení programů a ladění kroků se zase hodí klid a samota.
- Statika, nebo dynamika? Jakožto relativně slabší lezec bych se bez dynamických kroků neobešel.
5 OTÁZEK PRO MATĚJE
1. Jaký největší f**k up se ti při lezení stal?
Kdysi dávno jsem při slanění z Kapelníka připravil slanění podle černé značky označující půlku lana. Začal jsem slaňovat, kochám se výhledem a jen tak mimochodem jsem se v jednu chvíli podíval dolů. Jeden z konců lana, bez uzle, se volně třepotal asi metr od mého kyblíku. Kdybych se náhodou nepodíval, letěl bych 20 metrů volným pádem. Domnělá značka půlky byla ve skutečnosti šmouha od bahna.
2. Kdyby sis mohl vybrat kohokoliv z historie nebo současnosti, s kým bys vyrazil do skal a proč?
Rád bych si zalezl třeba s Kokšou Hauschkem, nebo podobným pískařem z této generace. Rád bych viděl naživo, jak lezli naboso a s pochybným lanem. Spoustu jejich cest jsem lezl, a rozum mně to nebere.
3. Jaká je tvoje vysněná cesta?
Moje vysněná cesta by bylo dokončení nějakého zdánlivě nereálného prvovýstupu na velkou věž v Ádru. Miluju, když se linie jeví neprůstupně, ale pak člověk rozluští zapeklitý program, nebo se ukáže chyt, co nebyl vidět, a výstup se podaří.
4. Co máš nejradši na tom být součástí Rafiki týmu?
Mám rád podporovat dobrou českou věc a dělá mně radost, když občas přijdou ostatní lezci a ptají se mně, co za konkrétní model oblečení mám na sobě.
5. Jakou radu bys dal lezcům všech úrovní?
Moje rada je řídit se starou poučkou, že nejlepší lezec je ten, který se tím nejvíc baví. Takže se nezaseknout jen v jedné disciplíně, ale zkoušet a střídat různé věci a udržovat v sobě tu radost z lezení.
