Sára šimeková

Narodila jsem se v Žilině. Lézt jsem začala až ve 12 letech a do té doby jsem vyzkoušela spoustu jiných sportů. Dlouhou dobu jsem se věnovala scénickému tanci a turisticko-orientačnímu běhu na závodní úrovni. Kromě lezení jsem momentálně studentkou trenérství na Masarykově univerzitě. 

Za své úspěchy považuji 2. místo na Evropském poháru mládeže v lezení na obtížnost, vylezení 8B bouldru jako první Slovenka nebo titul vicemistryně ČR v boulderingu. 

• Poctivá rozcvička, nebo se rozcvičuješ lezením?  Rozcvička i rozlezení jsou pro mě základem dobrého tréninku a někdy mi zaberou i víc než hodinu.
• Káva, nebo matcha?  Zbožňuju chuť kávy, ale kofein úplně dobře netoleruji, proto volím bezkofeinové varianty. :D
• Lezení v tichu, nebo s hudbou?  Podle nálady, i ticho má své kouzlo. Pokud si pustím hudbu, hodně se to liší – od popu přes indie až po Eminema.
• Shyby, nebo vis?  Těžký výběr, ale asi visy.
• Oblíbený snack ve skalách?  Ovoce, proteinový shake nebo nějaká tyčinka.
• Lano, nebo boulder?  Upřímně mám moc rada obojí. Je těžké vybrat si jen jedno, protože každá disciplína nabízí něco jiného. Na boulderingu mě baví ten proces, když krok za krokem skládám boulder, který se mi na první pohled zdál naprosto nemožný. Ze závodního pohledu také oceňuji, že mám na vyřešení téhle víc pokusů – zatímco na laně je jen jeden. U obtížnosti zase miluji ten pocit absolutního vyčerpání, kdy už si myslíte, že dál nedáte ani krok, ale přesto v sobě nějakým záhadným způsobem najdete sílu pokračovat a udělat ještě pár dalších. Tahle krása překonávání vlastních limitů mě vždycky fascinovala. Ráda objevuji, kde mé skutečné hranice leží.
• Sama, nebo s partou?  Většinu času trénuji s trenérem, ale moc ráda trénuji i ve skupině (spíše ale v menší).
• Statika, nebo dynamika?  Statika.