Angelo Bonechi

8b+ bouldrista z Itálie

Lézt začal v raném dětství a už nikdy se sportu nevzdal

• Narodil jsem se: V Pietra Ligure, malé vesnici v Ligurii v Itálii.
• Lezu od roku: Lezení jsem se věnoval prakticky od chvíle, kdy jsem začal chodit. Rodiče měli farmu s kozami a mě bavilo za nimi všude chodit, mezi čtvrtým a desátým rokem jsem byl jako opice. Prakticky neustále jsem byl s kozami na stromech nebo na stěnách, ale opravdu jsem začal lézt až ve 14 letech.
• Na skalách mám vylezeno: Na skalách jsem začal lézt ve 14 letech díky kamarádovi Stefanu Balbovi, poprvé mě vzal na skálu a od té doby jsem už nepřestal.
• Na bouldrech mám vylezeno: V 16 letech jsem začal lézt na boulderech v hale a hned se mi to zalíbilo, získal si mě a stále se mi líbí ten velmi dynamický a akrobatický styl lezení. Skutečný zlom pro mě pak nastal v roce 2020 ve Varazze ve slavné boulderingové oblasti. Tam jsem poprvé v životě bouldroval na skále. Byl to pro mě nejkrásnější zážitek vůbec, díky kterému jsem si bouldering v přírodě definitivně zamiloval. Podle mě je to jedna z nejčistších forem lezení, kdy člověk opustí neposkvrněné prostředí, aniž by si někdo všiml toho, že tam vůbec byl.
• S matrací, nebo s lanem? Dávám přednost venkovnímu boulderingu před lezením, protože nesnáším pády, když mi nateče. Opravdu rád se dostávám na hranici svých možností a zkouším, kam až můžu zajít s menšími a menšími chyty, stále intenzivnějšími pohyby a stále převislejšími stěnami, rád se snažím dosáhnout dokonalosti v každém pohybu a vždy se snažím dostat na své maximum. Když lezeš na hranici svých možností, každý sval v tvém těle je napjatý a ty musíš provádět pohyby jako dokonalý tanec. Někdy ale taky rád lezu s lanem.
• V zimě na podmínku, nebo v létě na pohodu? Rád lezu za dobrých podmínek v zimě, rád si najdu ty dny, kdy je všechno správně - velmi dobrá podmínka, dobré počasí a ideálně lehký vánek.
• V údolí nebo v horách? Pro mě v tom není velký rozdíl, důležité pro mě je, aby oblast, ve které lezu, byla trochu izolovaná od města nebo od civilizace. Obecně mám moc rád izolovaná místa.
• Sám, nebo v partě? Nejraději lezu sám, zejména když lezu hodně těžké bouldery. Pomáhá mi to soustředit se a lézt co nejlépe, aniž bych měl pocit, že mě někdo pozoruje. Většinou lezu sám, protože mohu také přemýšlet o svém vlastním tempu a dalších věcech, pro mě je podstatné cítit se téměř jako v meditaci, když se snažím lézt na svém limitu.
• Lišta nebo oblina? Miluju zářezy, jsou to moje oblíbené chyty.
• Staticky, nebo dynamicky? Opravdu mám rád statické lezení, miluji pohyby vycházející z ramen, když cítíte, že jste na svém fyzickém limitu.
• Nácvik nebo OS? Jsem impulzivní lezec, a proto je pro mě těžké lézt onsight. Raději si sestavím dokonalou sekvenci a přelezu ji téměř jako by šlo o taneční pohyby.
• Flanelku, nebo triko? Tričko